Noční úder vody: zahynulo více než tři sta lidí. Katastrofě na Blšance bude věnována neobvyklá výstava v muzeu

Žatec – Hlavní záplavová vlna se přivalila v noci, utopilo se nebo jinak zahynulo téměř 350 lidí, největší problémy byly na říčkách Blšanka, Střela a posléze na větší Berounce, jejíž hladina tehdy dokonce dosáhla úrovně tisícileté vody a od té doby nebyla překonána. Blesková lokální povodeň zasáhla rozhraní středních a severozápadních Čech v květnu 1872 a patřila k nejničivějším přírodním katastrofám na území ČR, moderně a spolehlivě zaznamenaným a zdokumentovaným, za posledních nejméně tři sta let.

Zlověstný nekončící přívalový déšť začal odpoledne

Problémy začaly 25. května 1872 odpoledne a vpodvečer, kdy se nad oblastí severního Plzeňska, Rakovnicka a Podbořanska rozjel dlouhý intenzivní přívalový déšť. Katastrofa pak přišla uprostřed noci, kdy dorazila hlavní zkázonosná vlna. „Při této povodni zahynulo 337 lidí, nejvíce postižená z hlediska počtu obětí byla obec Holedeč u Žatce, která přišla o 43 obyvatel,“ uvádí Wikipedie, internetová encyklopedie. Zahynuly také tisíce zvířat, stovky rodin přišly o své domovy a hospodářství. Ničivou sílu povodně na Podbořansku a Žatecku znásobil i fakt, že v okolí Blšanky se po přívalovém dešti protrhly hráze pěti přeplněných rybníků a voda z nich se připojila k hlavní nárazové vlně, před níž nebylo úniku.

Výstavu připravil Český hydrometeorologický ústav

Mnoho podrobností a faktů z dramatických událostí před 150 lety se budou moci zájemci dozvědět v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci, které bude od dubna hostit neobvyklou výstavu, věnující se této přírodní katastrofě. Název má prostý: Povodeň na Blšance roku 1872. Výstava je putovní, připravili ji odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu. Byla to jedna z největších katastrof na území současného okresu Louny i v některých dalších okolních regionech. Postiženy byly Kryry, Očihov, Stebno, Blšany, Libořice, Železná, Měcholupy, Holedeč a velmi mnoho dalších obcí. Další vlna směřovala do povodí Berounky a s ní posléze i do Prahy do Vltavy. „Tato povodeň patřila bezesporu mezi nejextrémnější hydrometeorologické jevy dosud zaznamenané na území České republiky,“ uvedl Jan Šrejber, jeden z autorů výstavy.

Vernisáž bude v Žatci ve čtvrtek 21. dubna

Zajímavá výstava v muzeu v Žatci začne za tři týdny – vernisáž bude ve čtvrtek 21. dubna od 17 hodin v hlavní budově muzea. Výstava pak bude k dispozici návštěvníkům v Žatci až do 17. července.

ČTĚTE TAKÉ: Musíme postavit ještě tři sta sáhů a půl střevíce. Povodňová hráz v Oboře se budovala dva roky. Vydržela dodnes

ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: dvacet lidí se utopilo mezi ledovými krami na Ohři v Košticích

ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: tank jel na slavnost do Prahy. Skončil v Holedeči v troskách zbořeného mostu

ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: deset mladých lidí zahynulo na přejezdu v Deštnici. Na počátku tragédie byl spor na pracovišti

(na snímcích shora dolů: spoušť, zkáza a rozvaliny po bleskové povodni před 150 roky, v květnu 1872, v Libořicích a Měcholupech. Foto: Obec Libořice)