Zapomenutá dramata: tank jel na slavnost do Prahy. Skončil v Holedeči v troskách zbořeného mostu
Holedeč, Žatecko – Železný most přes Blšanku v Holedeči u Žatce měl za sebou přibližně 75 let „úspěšné služby“, přežil první i druhou světovou válku, ale na jaře 1975 už tolik štěstí neměl. Technika tehdejší Československé lidové armády se sjížděla z regionů do Prahy, kde se chystala velká přehlídka armády a politických představitelů na Letenské pláni na počest výročí třiceti let od osvobození Československa Rudou armádou a ukončení druhé světové války. V Holedeči to ale zrovna moc velký důvod k oslavám nebyl. Nákladní souprava s jedním z naložených tanků vjela na most, a ten se pod obrovskou vahou probořil. Konstrukce klesla až „na dno“, do koryta říčky, tank i se soupravou tam zůstal uvízlý. Zezadu do nich narazila ještě také nákladní Praga V3S.
Nikdo nebyl naštěstí zraněn
Při události naštěstí nebyl nikdo zraněn. Přispělo k tomu hlavně to, že most nebyl položen vysoko nad okolním terénem a dráha pádu byla jen krátká. Následky se ale odstraňovaly dlouho; trvalo skoro deset let, než se vyřešil způsob opravy celého místa a jeho vybavení novým mostem trvalejšího charakteru.
Vyprošťovací tank v koloně
Vojenská přehlídka v Praze byla připravena na 9. květen 1975, který se v té době slavil jako státní svátek. Armádní stroje do Prahy postupně přijížděly už dříve, s několikatýdenním předstihem. Bylo nutné, aby na místě byly připravené včas, vojáci s nimi také nacvičovali některé úkony, potřebné k finální slavnosti. Stroj, který se vydal ze žateckých kasáren a havaroval v Holedeči, byl tzv. vyprošťovací tank, což zní v kontextu pozdějších událostí možná i trochu ironicky. Nebyl samozřejmě jediný, do Prahy ze Žatce přes Holedeč tehdy v dubnu projížděla celá kolona vojenských vozidel. Vojáci se na trasu přesunu vydali hodně brzy ráno, aby co nejméně komplikovali provoz na silnicích.
V korytě skončila i vejtřaska
„Vyprošťovací tank byl připraven na převoz na podvalníku taženém Tatrou 813. Doprovázela ho také skříňová Praga V3S. Souprava najela na most a v okamžiku, kdy ho na druhé straně opouštěla, železná konstrukce mostu se prolomila a zřítila,“ popisuje knížka Holedeč 1318 – 2018, kterou společně napsali autoři Bohumír Roedl, Pavel Taraba a Slavomír Taraba. Nákladní „vejtřaska“ jela hodně těsně za soupravou s tankem, takže její řidič nestihl zareagovat na krizové momenty před sebou a i toto auto se sesunulo do prostoru koryta řeky s propadlou konstrukcí mostu. „Vše se přihodilo v brzkých ranních hodinách. Pro lidi, kteří vycházeli z domů a zrovna se chystali ke každodenní cestě do práce, to byl určitě nezvyklý a nezapomenutelný zážitek,“ popisuje knížka.
Proč se most prolomil?
Proč se most prolomil? Naše redakce během června oslovila postupně Vojenský historický ústav, potom vojenský ústřední archiv ministerstva obrany a archiv bezpečnostních složek ministerstva vnitra se žádostí o pomoc s informacemi, jak probíhalo tehdejší vyšetřování a co bylo přesnou příčinou nehody. Odpovědi přicházely postupně, ale shodovaly se většinou v tom, že od události už uplynulo mnoho let a oficiální dokumenty k ní se pracovníkům nepodařilo najít. Jedna z možných příčin je tak naznačena jen jako spekulace opět v uvedené knížce, kterou obec Holedeč vydala před třemi roky, k výročí 700 let od své první písemné zmínky. „Jedna z možných verzí zní, že transport proběhl bez patřičného zajištění, které v podobných případech spočívalo v podepření mostů těžkými dřevěnými kůly,“ uvádí kniha.
Na nový stálý most se čekalo skoro deset let
Vojáci pak následky nehody po několika dnech až týdnech zase uklidili, ale lidé v Holedeči se na dalších pár let museli spokojit jen s provizorními lávkami, než se dočkali mostu nového. Nejprve jim vojáci postavili pontonovou lávku pro pěší asi sto metrů dál od místa, kde tank „žuchl“ do vody. Později na místě zříceného mostu byla vybudována bytelnější dřevěná lávka rovněž jen pro pěší a až v 80. letech připutoval do Holedeče železný most, který předtím sloužil v Radonicích u Peruce. Tam se ale v roce 1981 naklonil kvůli tehdejší velké vodě na Ohři a úřady později rozhodly rozebrat ho, převézt do Holedeče a tam znovu složit, aby zajistil přechod i přejezd přes Blšanku. Most je úzký, z původního mostu v Radonicích byla použita jen polovina. Vejdou se na něj jenom osobní auta v jednom směru a jednom pruhu, ale v centru Holedeče slouží dodnes.
Kvůli nehodám a jiným mimořádným událostem spojeným s armádou umíralo až 200 lidí ročně
V Československé lidové armádě a v souvislosti s její činností kvůli různým nehodám, ale třeba i sebevraždám, umíralo mezi roky 1964 až 1989 v průměru kolem 200 lidí každý rok, uvedla v listopadu 2018 ČTK na základě statistik z Vojenského historického ústavu. Například v roce 1980 se při cvičení nedaleko Týna nad Vltavou převrátil tank do potoka. Voda zaplavila jeho vnitřní prostory, a než se ostatním vojákům podařilo vozidlo vyprostit, všichni čtyři členové posádky se utopili. V roce 1974 se jeden z vojáků ve středočeských Milovicích silně opil, v tomto stavu večer neoprávněně nastartoval tank, prorazil oplocení a vyjel mimo vojenský prostor. Pak zpanikařil a z tanku zase vyskočil. Neřízený stroj ovšem bohužel jel dál, dojel až do městečka, kde prorazil zeď přízemního domku. V něm usmrtil otce dvou dětí, žena a dcera utrpěly zranění. Opilý voják v tomto případě byl příslušník sovětské armády, později byl odsouzen na osm let vězení, popisuje jiný případ Vojenský historický ústav.
Lidé v Holedeči měli štěstí, zůstala jen neobvyklá vzpomínka
V kontextu s těmito tragickými událostmi, spojenými s tanky, měli účastníci nehody i lidé v Holedeči štěstí. Neobvyklý příběh z jara 1975 zůstal zapsaný v kronikách jen jako zajímavost, určitá kuriozita, na kterou se teď už dobře vzpomíná a která naštěstí nikomu neublížila.
(na snímcích: zbořený most po nehodě soupravy s tankem v roce 1975 v Holedeči. Úplně dole je současná podoba mostu v centru obce na místě tehdejších událostí. Foto: obec Holedeč a Jiří Cimbálník. Redakce děkuje Zdeňku Krejčíkovi, starostovi Holedeče, za významnou pomoc při hledání informací k události.)
