Do každého půllitru potřebujete tři šištičky. Den D je tady, sklizeň chmele začíná
Žatec – Chmelařům nastává den D, neboť 20. srpen je už řadu desetiletí tradičním termínem pro zahájení sklizně. Letos by měla být úroda i kvalita dobrá, hodnotili odborníci v polovině srpna na tradičním chmelařském dnu ve Stekníku u Žatce. „Pěstitelé se totiž letos nemuseli potýkat ani se suchem, ani s extrémními vedry, což růstu chmele prospělo. Určité problémy však přinesly silné bouřky v závěru června a v první polovině července, které poškodily část chmelnic nebo chmelových rostlin,“ připomněl Luboš Hejda, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
Sklidit by se mohlo až 6,5 tisíce tun sušeného chmele
Podle Zdeňka Rosy, předsedy družstva Chmelařství Žatec, by se letos podle odhadů mohlo sklidit až 6,5 tisíce tun usušeného chmele. To by byl lepší výsledek než loni, kdy chmelnice v ČR poskytly po zpracování pivovarům k dalšímu využití jen necelých šest tisíc tun usušených chmelových hlávek. Chmel se nyní v ČR pěstuje přibližně na 4980 hektarech plochy. Průměrný výnos je tedy o něco víc než jedna tuna z jednoho hektaru.
Po očesání hlávek musí do dvou hodin začít sušení
Sklizeň chmele v rámci celého území ČR trvá obvykle 3-4 týdny, končí většinou po 15. září. Dříve se jí tradičně účastnilo kolem dvaceti tisíc brigádníků, především studentů vysokých škol. Ve většině škol patřila chmelová brigáda k běžným součástem aktivit při zahájení nového akademického roku. V současnosti už studentů jezdí pomáhat výrazně méně, ale nahradili je další brigádníci, řada jich přijíždí i ze zahraničí. Bez jejich pomoci by se chmel tak rychle nesklidil. Správné načasování i rychlost zpracování jsou přitom velmi důležité pro zajištění a udržení co nejvyššího obsahu potřebných aromatických látek v chmelových šiškách, bez nichž by žádné pivo nebylo pivem. „Interval mezi očesáním a usušením by neměl překročit dvě hodiny, jinak hrozí znehodnocení kvality šištiček,“ vysvětlují odborníci z chmelařské firmy Emil Bureš – Hopservis, sídlící v Holedeči u Žatce.
Na každý půllitr potřebujete 2-3 šišky
V ČR se minulý rok podle ČTK vyrobilo přes 20 milionů hektolitrů piva. Nedokážu tak rychle upřesnit, kolik je to přesně půllitrů a k čemu by se takové množství dalo přirovnat pro snazší představu, ale čistě statistickým pohledem každý z obyvatel v ČR včetně miminek, dětí i seniorů vypije asi 140 litrů piva za rok, tedy 280 „škopků“ v podobě půllitrů. Pro výrobu každého z těchto půllitrů jsou potřeba 2-3 chmelové šištičky, uvádí Český svaz pivovarů a sladoven. Množství šištiček, které jsou teď zatím ještě schované mezi listy révy na chmelnicích, tedy musí být ohromující. Vzhledem k důležitosti a významu jejich dalšího využití je určitě třeba o ně pečovat správně a s láskou.
Nejlepší chmel roste prý až přibližně 70 kilometrů od Žatce
Aby šla pracovníkům a všem pomocníkům činnost kolem sklizně dobře od ruky a aby se nám všem ostatním lépe těšilo na požitek z úrody, přinášíme ještě poslední tři zajímavosti, které jste o chmelu nebo pivu možná nevěděli: 1) Nejlepší chmel z hlediska jak výnosu, tak kvality, tedy množství obsahu aromatických látek, v rámci ČR roste v lokalitě Polepská blata. Ta ovšem možná trochu překvapivě není na Žatecku, ale obec Polepy i uvedená lokalita v okolí jsou v blízkosti Litoměřic a Roudnice nad Labem v tzv. Úštěcké chmelařské oblasti, což „sportovně“ potvrzuje i web Chmelařského muzea Žatec. 2) V České republice se vypije nejvíce piva na světě při přepočtu v poměru na počet obyvatel země. České pivo bylo už v roce 2008 zapsáno jako chráněné zeměpisné označení původu podle pravidel EU. Mezi sedm divů světa se české pivo sice zatím ještě nedostalo, ale občané v anketě pořádané ve spolupráci s Českou televizí ho roku 2010 zvolili alespoň mezi sedm divů Česka. 3) O největší rozmach chmelařství v regionu českých zemí se prý zasadil král Karel IV. a jeho doba, jež byla v tehdejších podmínkách plná budování a pokroku. Po bitvě na Bílé hoře v roce 1620 ovšem následovala třicetiletá válka a cizí vojáci tehdy u nás většinu chmelnic zbořili a zničili. Žoldnéři ale časem odtáhli a chmelnice za dalších pár desítek let byly zase obnoveny v plné kráse, Češi na svou oblíbenou plodinu a nápoj nezapomněli. Tak ať se letošní sklizeň vydaří!
ČTĚTE TAKÉ: Je libo chmelovou pralinku? V Žatci jen tento měsíc už prodali čtyřicet krabic
ČTĚTE TAKÉ: Vzpomínka: Sklizeň chmele se rozjela, pomáhají Češi i cizinci
(na snímcích shora dolů: 1) loňská sklizeň chmele ve Stekníku u Žatce, který je jedním z hlavních středisek pěstování a hlavně výzkumu a šlechtění chmele. Nad chmelnicí se tyčí známý pěkný zámek. 2) Brigádníci na loňské sklizni v Lišanech u Postoloprt. 3) Zajímavé místo na pomezí Žatecka a Podbořanska, kde se v těsné blízkosti u sebe pěstuje a zkoumá chmel rostoucí na vysokých i nízkých konstrukcích. Foto: Josef Ježek, Chmelařský institut Žatec /1/ a Libor Želinský /2/. )
