Je libo chmelovou pralinku? V Žatci jen tento měsíc už prodali čtyřicet krabic

Žatec – Oplatky, pralinky, salát z lístků nebo klíčků – to všechno se dá vyrobit (a pak konzumovat) z chmele, naší velmi cenné národní suroviny a tradičního symbolu Žatecka a okolí. A nejen, že „se to dá“. Ono se to už i skutečně děje a mnoho lidí to oceňuje jako pochoutku i zajímavost.

Loni i přes covid prodáno 200 bonboniér – Chmelinek

„Jako suvenýr tu prodáváme například chmelové pralinky. Jsou čokoládové, mají zelenou náplň a název Chmelinky. Loni jsme jich prodali kolem dvou set kusů v dárkovém balení, které vypadá podobně jako bonboniéra. Teď se turistická sezona a prázdniny rozjely naplno, takže jen za tento měsíc jsme jich prodali už přes čtyřicet,“ uvedla Markéta Chvalkovská z Turistického informačního centra v Žatci.

Zajímavý suvenýr nebo dárek z kraje chmele

Chmelinky podle ní lidé oceňují. „Je to pro ně zajímavost, neobvyklý suvenýr nebo dárek z návštěvy v krajině chmele. Některým dokonce i zachutnají tak, že se pro ně pravidelně vracejí – i takové zákazníky máme,“ popsala na dotaz naší redakce. „A to není všechno – letos nabízíme i ještě jednu novinku: chmelové oplatky. Jsou to kulaté oplatky s obsahem žateckého chmele. Každý může přijít a ochutnat,“ sdělila Markéta Chvalkovská.

Goethe se cpal chmelovým salátem, babička ho dělala z klíčků

O tom, že chmel se nemusí jen „vypít v podobě piva“, věděli už naši předkové v mnoha předchozích generacích. „Tak třeba slavný Johann Wolfgang Goethe pochválil kdysi Žatec jako ,vskutku pěkné město´ a při pobytu v jeho blízkosti rád konzumoval chmelový salát. Když odjížděl z návštěvy, odvážel si ho ve džbáncích i s sebou na doma,“ publikovalo žatecké infocentrum jednu z historických zajímavostí. Čtenáři se pak přidali do diskuze s některými vlastními zkušenostmi. „Moje babička dělala salát z mladých klíčků chmele. Falešný chřest. Také se to nakládalo jako okurky. Mně jako malé to moc nechutnalo, ale teď už bych to třeba vnímala jinak,“ uvedla Jiřina Novotná v komentáři na sociální síti. „Místní akademický malíř vyráběl z chmele chmelový likér. Měl jsem možnost ho kdysi ochutnat a nebyl vůbec špatný,“ přidal se se zajímavým zážitkem také Eduard Procházka.

Dvacet milionů hektolitrů piva se vyrobí u nás každý rok

V České republice se každý rok sklidí kolem šesti až sedmi tisíc tun chmele a z něj se vyrobí přes 20 milionů hektolitrů piva. Hlavní smysl využití a potěšení ze zeleného zlata je tedy asi pořád všem jasný a pár stovek pralinek, oplatek nebo lístků v salátu pro něj nebude velkou konkurencí. Přesto kdo má rád nové zážitky, chutě a zajímavé nápady, tomu „nové formy chmele“ určitě také udělají radost.

(ilustrační snímek nahoře: chmel na Žatecku. Foto Libor Želinský)

ČTĚTE TAKÉ: Percák, rumpál, volské oko. Nová knížka zábavnou formou představuje libozvučná slova chmelařů

ČTĚTE TAKÉ: Silná bouře zbourala v Postoloprtech pod zámkem chmelnici. Škoda se odhaduje na půl milionu

ČTĚTE TAKÉ: Polská televize natočila příspěvky, lákající k návštěvě Loun i Žatce