Je červen, ale na statku sněží. Filmaři natáčejí v Postoloprtech už čtvrtý snímek. Jde o příběh vězně z války

Postoloprty – Přestože je červen a krátce před letním slunovratem, kdy má mít slunce největší sílu, na statku v Postoloprtech leží souvislá vrstva sněhu a panuje tam tuhá zima. Po sněhu běhají ovce, i ony mají v kožichu bílé vločky. O kus dál stojí žebřiňák s vysokými dřevěnými koly, připravený k zapřažení za koně tak jako ve starých časech minulého a předminulého století.

Sníh potřebovali filmaři, příběh je z ledna 1945

Iluze zimy je samozřejmě jen zdánlivá, nasněženo je jen v kulisách statku. Ve zbytku města vládne červen a léto, obyvatelé se žádných přírodních anomálií bát nemusejí. Zimu uprostřed června ale potřebovali vytvořit filmaři, kteří v prostorách bývalého Schwarzenberského statku začali tento týden vytvářet záběry pro další umělecké dílo. Je to během posledních dvou let v pořadí už čtvrtý film, který se v prostorách statku natáčí.

Vězeň je skutečná postava, jako chlapec bydlel v Teplicích

„Sníh je samozřejmě umělý. Je vyrobený z celulózy. Přírodní by v červnu nenapadl, to je jasné,“ směje se Dalibor Konopáč, majitel statku. Filmaři v Postoloprtech aktuálně natáčejí snímek s názvem Lucky Man, jehož děj je inspirován skutečným příběhem vězně z koncentračního tábora v Osvětimi, kterému se podařilo uprchnout z tábora při pochodu smrti a díky tomu přežít hrůzy války. Vězeň se jmenoval Herbert Heller, byl židovského původu a kvůli tomu ho nacisté spolu s dalšími členy jeho rodiny poslali do „lágru“ a zařadili je do svých „vyhlazovacích programů“. Měl ostatně blízko k našemu regionu, protože dětství strávil v Teplicích, potom rodina žila v Praze.

Na statku se točí, jak vězni na pochodu smrti přespávali

„Většina filmového děje se odehrává v zimě, proto je potřeba mít v záběrech sníh. U nás na statku se natáčejí scény zobrazující, jak vězni včetně hlavního hrdiny přespávali během pochodu smrti. Statek teď aktuálně tedy máme celý zasněžený,“ vysvětlil Dalibor Konopáč.

Herbert Heller dokázal uprchnout nacistům, zbytek života pak prožil v USA

Co se stalo se skutečným Herbertem Hellerem? Pobýval nejprve v ghettu v Terezíně a potom v táboře v Osvětimi. V té době to byl mladý chlapec ve věku kolem 15 let. V lágru byl držen s otcem, matkou a bratrem. Otec a bratr byli později „přeloženi“ do jiného tábora a Herbert už o nich později nikdy neslyšel a nezjistil ani žádnou stopu. Útěk, který mu zachránil život, se mu podařil v lednu 1945, když byli vězni vyhnáni na tzv. pochod smrti. Herbert při cestě po několika dnech našel o kus dál v příkopu opuštěný starý batoh, v němž bylo civilní mužské oblečení. V nestřeženém okamžiku si ho oblékl přes vězeňský mundúr, podařilo se mu nenápadně vzdálit od skupiny vězňů a pak prchnout přes pole a lesy. Potom došel řadu kilometrů k nádraží, vlakem dojel do Prahy a nakonec po dalších peripetiích přesídlil do USA. Po válce se šťastně shledal i se svou maminkou. V Americe žil už celý zbytek svého života, měl tři dcery a mnoho vnoučat. Loni zemřel ve věku 91 let.

Na západní frontě klid a další filmové „lahůdky“

Historický statek v Postoloprtech je v poslední době velmi oblíbeným místem filmových štábů, za poslední dva roky se v jeho areálu natáčela už čtyři díla světové kinematografie. Loni na jaře to bylo například nové filmové zpracování legendárního románu Na západní frontě klid, letos v březnu se zase na statku točil film Extraction 2 s Chrisem Hemsworthem v hlavní roli. V Postoloprtech tehdy vznikaly scény evokující venkovské prostředí v chudé Gruzii 90. let. „Současný film je již čtvrtý filmový projekt vytvářený na našem statku. Považujeme to za velký úspěch. Kromě zviditelnění města to přináší i kapitál a příležitosti místním lidem. Statku to zase pomáhá s nutnými nákladnými rekonstrukcemi,“ uvedl pro naši redakci Dalibor Konopáč. Péče o statek, to není žádná lehká práce, ani jen nějaká legrace či radovánky s filmaři. „Aby jakékoli práce a dění na statku i včetně filmování mohly vůbec začít, museli jsme například vyčistit dvůr od 700 tun odpadu, který tu zbyl od předešlých vlastníků a nájemců. Bylo nutné ochránit rozlehlý prostor proti vandalům a také zabezpečit velkou část budov staticky, aby nepadaly tašky ze střech a podobně,“ popsal náročné začátky Dalibor Konopáč.

ČTĚTE TAKÉ: Neohrožený voják půjde do akce. Za dva týdny začne natáčení v Postoloprtech

ČTĚTE TAKÉ: Natáčení v Postoloprtech začalo. Na statku vznikají scény z chudé Gruzie v 90. letech

ČTĚTE TAKÉ: Pár telefonátů a pak už mě pustili, směje se fotografka z Podbořan. Jedna z mála, kdo nafotil vojáky ve vznikajícím slavném příběhu

ČTĚTE TAKÉ: Byl jsem jediný, kdo ve filmu Zátopka předběhl, směje se Petr ze Žatce. Zahrál si v nejlepším snímku roku o slavném sportovci

(na snímcích: zasněžený statek v Postoloprtech při současném natáčení v červnu. Foto Dalibor Konopáč)