Myslivci u Blatna prošli pole s vojtěškou a zachránili tři srnčata před sekačkami

Blatno, Podbořansko – Sytě zelené pole s vojtěškou, desítka chlapů pomocníků, menší strakatý psík. Myslivci z Blatna u Podbořan se vydali v sobotu ráno na obhlídku tří polí, o kterých vědí, že se v nich každý rok na jaře ukrývají čerstvě narozená srnčata. Jsou tak malá, že ještě nedovedou utíkat. Na poli se ovšem chystá senoseč a srnčata je potřeba najít a přenést do bezpečí. Velké sekačky zemědělců by je jinak usmrtily nebo těžce zranily.

Má to smysl! Máme velkou radost, říká pátrač po úspěchu

Tři pole mají dohromady deset hektarů a pátrací pochody pomalým krokem mezi hustým porostem, vysokým až po pás, jsou dost náročné, zaberou hodně času i energie. Ale přinesly úspěch – a to myslivcům a pomocníkům vždy vlije novou energii do žil. „Má to smysl! Máme vždy velkou radost, když se podaří najít srnče a uchránit ho před sekačkou, která sem přijede už za pár hodin,“ říká jeden z myslivců Miroslav Kolibač. Před chvílí se vynořil z porostu se srnčetem v náručí a chystá se ho přenést ke kraji lesa, kde si ho už později najde jeho matka srna a postará se o něj. Srnčata na loukách a v polích leží ukrytá v porostu obvykle přibližně první čtyři týdny po narození, než vyrostou a zesílí. Matka srna se pohybuje v krajině někde poblíž, odchází za potravou a k mláďatům se vrací vždy jednou za čas kvůli kojení.

Myslivci v sobotu našli a zachránili tři mláďata

Myslivci v okolí Blatna jen v sobotu našli a zachránili tři srnčata. Loni na stejném místě jich bylo dokonce sedm. „Máme dobrou spolupráci se statkem v Žihli, který nás vždy předem informuje o plánovaném sekání vojtěšky. Každý rok tak procházíme pole těsně před senosečí a hledáme srnčata. Kroků k záchraně máme několik. Večer před sekáním jsme dali k poli elektronické plašiče zvířat. Ty jsme použili letos poprvé, koupili jsme je jako myslivecké sdružení díky dotacím. Fungují tak, že ruší zvířata pro ně nepříjemným zvukem, a srna pak ještě večer nebo v noci odvede svá mláďata z pole pryč na klidnější místo. Pro jistotu jsme však pole ještě i ráno prošli a našli jsme a vynesli tři srnčata,“ popsal Miroslav Kolibač.

Pomohly i elektronické plašiče

Elektronické plašiče podle něj zafungovaly dobře, protože oproti loňsku zůstalo na stejných pozemcích ukryto v poli srnčat výrazně méně. „Vojtěška se seká asi třikrát nebo čtyřikrát za rok. My procházíme pole a zachraňujeme mláďata jen v květnu nebo červnu před touto první senosečí. To jsou ještě srnčata malá a nedokážou před nebezpečím utíkat, jen se instinktivně přikrčí k zemi, což je ale před sekačkou samozřejmě neuchrání. Později v létě při dalším sekání už chodit nemusíme, srny pak už vyrostou a dokážou již utéci,“ popsal blatenský myslivec.

V ČR každý rok při sekání zahyne až 60 tisíc srnčat

Hromadný úhyn srnčat v květnu a červnu při prvních senosečích je problém v celé ČR. Podle odborníků takto zahyne ročně v naší zemi až kolem 60 tisíc čerstvě narozených srnčích mláďat. Díky aktivitám myslivců a jiných dobrovolníků se jich ještě před sekáním podaří zachránit asi kolem tisícovky, což je pořád ještě dost velký nepoměr, uvedla už dříve pro server Lidovky.cz Pavla Benettová z občanského spolku Stop sečení srnčat. Spolek v posledních letech organizuje kampaň na ochranu mláďat a snaží se i nastavit co nejlepší spolupráci mezi zemědělci, myslivci i případnými dalšími dobrovolníky, aktivisty a přáteli přírody.

Přenesené mládě v krajině srna později najde. Lepší je nesahat na ně holýma rukama

Informace, které leckdy pocházejí už ze školních lavic a tvrdí, že pokud se člověk dotkne srnčete, matka srna ho opustí kvůli lidskému pachu a mládě je tak stejně odsouzeno k zániku, jsou prý trochu přehnaný mýtus. „Mateřský pud srny je silný. Své mládě jen tak neopustí,“ uvedl Karel Tomešek ze záchranné stanice zvířat na Moravě. Podle myslivců i dalších odborníků stačí jen přenést mládě z pole na okraj lesa někde poblíž, a když se lidé zase vzdálí, srna si ho později najde pomocí pískání a odvede ho do bezpečí. „Lepší však je nesahat na mláďata holýma rukama, myslivci používají rukavice,“ uvedl Michal Melník, další z myslivců z Podbořanska.

ČTĚTE TAKÉ: Skvělá duševní hygiena, nádherný klid v přírodě, říká voják, který rád fotí ptáky u Ohře

ČTĚTE TAKÉ: Pár telefonátů a pak už mě pustili, směje se fotografka z Podbořan. Jedna z mála, kdo nafotil vojáky ve vznikajícím slavném příběhu

ČTĚTE TAKÉ: Turisté by měli letos vyznačit novou trasu mezi Žatcem a zámkem Stekník

(na snímcích: sobotní kontrola polí v Blatně u Podbořan a záchrana srnčat. V popředí s mládětem je Miroslav Kolibač. Foto: myslivci Blatno)