Zapomenutá dramata: dvacet lidí se utopilo mezi ledovými krami na Ohři v Košticích
Koštice, Lounsko – Obrovské kusy ledu mívaly průsvitně zelenou barvu. Valily se korytem Ohře s temným duněním a skřípáním, zlověstně o sebe narážely. Obyvatele trápily pravidelně při jarním tání nebo prudkých zimních oblevách. Lidé na Lounsku a Litoměřicku jim říkaly kadaňské ledy nebo také zelené ledy. „Přicházely pravidelně, ničily mosty i obydlí, lidé se jich velmi báli. Není snad jediné vesnice na Ohři, která by této řece nezaplatila svou daň,“ uvádějí Jiří Kynčil a Bořivoj Lůžek v knížce Historické povodně v povodí Bíliny a Ohře, vydané v roce 1979.
Z Koštic na mši na druhý břeh do Pátku
V lednu 1764 se skupinka lidí z Koštic vydala na bohoslužbu do Pátku. Neměli to daleko, jen asi necelé dva kilometry. Museli však k tomu přejet řeku. Ve vesnici tehdy běžně fungoval přívoz, spojující oba břehy Ohře.
První převoz proběhl bez potíží
Když převozník vesloval při cestě na mši na zámku premonstrátů, ještě nic nenasvědčovalo tomu, co se stane při návratu zpět. Voda v Ohři byla sice vyšší, ale nešlo o žádnou velkou povodeň. Loďka normálně přejela jako obvykle na druhou stranu řeky a lidé zamířili do kostela v areálu zámku.
Stačila hodina a řeka změnila tvář, ledy se daly do pohybu
Přibližně po hodině bohoslužba skončila a účastníci se vrátili k přívozu. Chtěli se dostat domů, zpět na druhý břeh do Koštic a Želevic. Ale Ohře mezitím změnila svou tvář. Po hladině pluly ledové kry. Těžko odhadnout, jak se potom události úplně přesně seběhly. Lidé asi spěchali domů. Převozník si možná řekl, že ker třeba není ještě tolik, že mezi nimi jsou volná místa a že to mezi ledem nějak „prokličkuje“. Nebo to možná všechno bylo ještě trochu jinak. Výsledek je ale zdrcující. „V onen tragický den se na Ohři hnuly ledy a když se lidé vraceli z bohoslužby, smetly je valící se kry do ledové vody. Loďka přívozu se převrhla a z řeky nebylo úniku,“ popisuje kronika obce Koštice.
Dvacet lidí zahynulo, šest těl zřejmě nebylo nalezeno
V ledové řece zahynulo dvacet lidí, mezi nimi byli i snoubenci chystající se na svatbu, také jedna těhotná žena. Čtrnáct obětí bydlelo v Košticích a šest v Želevicích. V údajích na stránkách obce jsou uvedena jména a příjmení jen u čtrnácti lidí, kteří se v řece při tehdejší tragédii utopili. „Další jména nebyla zaznamenána, protože těla zřejmě nebyla nalezena a pohřbena,“ vysvětluje text věnující se této smutné události. Lidé v Košticích v lednu 2014 umístili na břeh řeky malou dřevěnou zvoničku, dílo výtvarníka Jana Švadlenky, která připomíná památku obětí dávné tragédie.
Putování ledů ukončila až přehrada Nechranice
Tuhé zimy, zamrzlé i tekoucí řeky, plovoucí i lámající se ledy dělaly problémy lidem na Ohři po staletí. „Doksanský kněz Michal Vogt s koněm u Dolánek při cestě z kostela chtěl přejet přes zamrzlou Ohři, ale prolomil se pod ním led a on se utopil,“ popisuje případ z Litoměřicka ze zimy roku 1644 kronika obce Brozany nad Ohří. V Radonicích v roce 1882 ledové kry na řece zbouraly most, roku 1664 zase v Lounech jez, uvádí kniha zmiňovaná v úvodu článku. V roce 1901 s nahromaděnými kusy ledu poprvé „bojovali“ vojáci – rozstřelovali kry, aby se uvolnilo koryto Ohře. Potíže s ledem a mohutnými krami na Ohři na Žatecku, Lounsku a Litoměřicku skončily až po roce 1968, kdy byla vybudována a uvedena do provozu přehrada Nechranice. Obávané zelené a kadaňské ledy od té doby zůstaly už jen v historických kronikách. Během dlouhých let natropily v regionu obrovské množství škod. Cesta mladých lidí na bohoslužbu do Pátku patří k nejtragičtějším událostem s největším počtem obětí.
(dva ilustrační snímky: pixabay.com. Snímek úplně dole: ledové kry nahromaděné v blízkosti Ohře v Oboře u Loun, jen kousek od Koštic, ve čtyřicátých letech minulého století. Zdroj: Jiří Vykouk, rodinný archiv)
ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: tragická hádka katů v Žatci skončila smrtí dvou mužů
ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: drsná smrt muže, jehož hudba patří k symbolům českých Vánoc
