Sklizeň chmele se rozjela naplno. Úroda bude horší kvůli vedru a suchu, ale piva by mělo být i tak dost
Žatec – Na Žatecku, Podbořansku, Lounsku, Rakovnicku, ale i třeba Litoměřicku, Mělnicku, Českolipsku či dokonce i „Tršicku“ na Moravě se naplno rozjela letošní sklizeň chmele. Traktory jezdí mezi sloupy a dráty, strhávané štoky pořádně šustí, česačky a sušárny na okrajích měst a obcí opět hučí až do pozdních večerů a všude v okolí je cítit typická vůně zelených lístků a šištiček s příjemným mírně nakyslým aromatem.
Úroda bude horší zhruba o pětinu, než bývá obvyklé
Sklizeň tradičně začíná obvykle kolem 20. srpna a končí přibližně 15. září. Letošní úroda však bude zhruba o pětinu horší, než bývá průměr v jiných letech, upozornili odborníci chmelaři již na začátku srpna na tradičním setkání pěstitelů, obchodníků a dalších expertů z oboru ve Stekníku u Žatce. Odhad sklizně se letos očekává v objemu 5000–5200 tun chmele, zatímco dlouhodobý průměr je 6000 tun. „Úrodu ovlivnilo velmi dlouhé období letního tropického počasí, ale především dlouhodobé sucho, nedostatek vláhy, který se letos neomezuje jen na léto, ale trvá prakticky již od konce zimy a pořád pokračuje,“ vysvětlil Jiří Smetana, předseda Svazu pěstitelů chmele ČR.
4800 hektarů českých a moravských chmelnic
Chmel se letos pěstuje v celé ČR na ploše kolem 4800 hektarů, z toho v tzv. Žatecké chmelařské oblasti (která zahrnuje okresy Louny a Rakovník, pozn. red.) jich je zhruba 3700 hektarů (77 %). Dál se chmel u nás pěstuje ještě v Úštěcké oblasti (na ploše přibližně 490 hektarů a jsou to chmelnice na Litoměřicku, Mělnicku a Českolipsku) a v Tršické oblasti (620 hektarů a je to na Moravě – okres Olomouc).
Piva bude dostatek, chmelové produkty jsou v zásobě
I když chmelu bude letos méně, milovníci piva se prý nemusejí bát, že by svůj oblíbený nápoj museli kvůli tomu nějak složitě shánět a byl by ho také nedostatek. „Pivovary mají ve skladech zásoby, stejně tak i firmy obchodující s chmelem. S možností výkyvů při úrodě v jednotlivých letech se počítá. Lze předpokládat, že pivovary vydrží se surovinami i do další sklizně,“ doplnil Jiří Smetana. Chmelové produkty pro pivovary se dnes velice často dodávají i ve formě granulí a ty mají při správném skladování za nízkých teplot kolem nuly trvanlivost i kolem čtyř až pěti let.
Doma zůstává jen sotva pětina chmele, který v ČR vyroste
Vyhlášený český chmel je přitom tradiční světoznámá značka a jeho sklizeň z velké části ani moc „doma“ nezůstává. „Na vývoz k pivovarům a firmám do zahraničí jde až 80 % produkce českého chmele,“ připomněl Zdeněk Rosa, předseda představenstva družstva Chmelařství Žatec. A jaké země odebírají český chmel v největším množství? Možná by to leckoho i překvapilo, nejsou to totiž žádné oblasti, typicky spojované s velkým pitím piva. Rozhodující je však zřejmě velký počet obyvatel a tím pádem obrovský trh. „Je to Čína a po ní Japonsko,“ upřesnil Zdeněk Rosa. Český chmel míří i do Německa, USA a řady dalších zemí.
Pro každý půllitr jsou potřeba dvě až tři šištičky
Podle statických výzkumů a odborných přepočtů z minulých let jsou pro každý půllitr piva potřeba přibližně dvě až tři chmelové šištičky, uvedl už dříve Český svaz pivovarů a sladoven. Jak je to po jejich transformaci na „granule“, to už tak přesně spočítané a zveřejněné zatím není. Jenom v ČR se každý rok vyrobí kolem 20 milionů hektolitrů piva. Takže je potřeba, aby se těch šištiček na chmelnicích urodilo a sklidilo opravdu, ale opravdu obrovské množství.
ČTĚTE TAKÉ: Do každého půllitru potřebujete tři šištičky. Den D je tady, sklizeň chmele začíná
ČTĚTE TAKÉ: Ohlédnutí: sklizeň chmele se rozjela, pomáhají Češi i cizinci
(na snímcích: sklizeň chmele v srpnu 2026 – atmosféra na chmelnicích i na česačkách. Úplně dole jsou zástupci pivovarů, kteří si jezdí do Žatce pro nasmlouvané prémiové odrůdy ve speciálních chmelnicích. V tomto případě to byli lidé z východočeského pivovaru Rampušák a dále také z pražského Prokopáku a dokonce i pivovaru Altavia z Itálie. Foto Bohemia Hop – Chmelařství Žatec)
