Psal jsem deset let, a nakonec se dílo povedlo dokončit, směje se autor ze Žatce. První knížka mu vyšla krátce před padesátinami

Žatec – Vladimír Šeretka ze Žatce (50) je muž, který má zajímavé povolání, ale také koníčky. Vystudoval VŠE v Praze, pracuje jako obchodní ředitel ve firmě, která prodává chmel, zároveň spolu s kamarády je spolumajitelem menšího pivovaru v Chrudimi. Má rodinu, rád jezdí na hory, hraje i na hudební nástroje a k tomu všemu ještě také zvládl napsat knížku. Vyšla v loňském roce, jmenuje se Smrtonoš a je určena široké čtenářské obci, jak uvádí sám autor.

Symbolický dárek ke kulatinám

„Psal jsem ji s různě dlouhými přestávkami asi deset let. Závěrečný rok byl autorsky nejintenzivnější. Jsem rád, že se román nakonec podařilo vydat, řekl jsem si, že už ho musím dodělat, že by to třeba mohl být takový symbolický dárek k padesátinám,“ směje se Vladimír Šeretka na dotaz naší redakce. Narozeniny oslavil loni v prosinci a v té době už byla knížka skutečně na světě.

Původně měli být spisovatelé dva

Smrtonoš spadá do žánru dobrodružných překvapivých příběhů s prvky fantasy. „Kniha je nazvaná podle povolání hlavní postavy. O ní se dá prozradit třeba to, že je vrahem, ale přitom je zároveň kladnou postavou. Je to takový neobvyklý a nejednoznačný příběh,“ naznačil část zápletky knížky její autor. „Původně jsem příběh neměl psát sám. S nápadem napsat knihu přišel můj dlouholetý kamarád snad už někdy před dvaceti lety. Prvotní plán zněl tak, že bychom ji zkusili psát ve dvou.  Ale pak už k tomu nedošlo hlavně z časových důvodů. Nicméně po dalších asi deseti letech jsem při úklidu věcí v počítači našel dávný stručný nástin děje a nadchl jsem se pro myšlenku knížku dokončit. Vrhl jsem se tedy do psaní. Byl to sice trochu boj, psaní trvalo dalších deset let, ale povedlo se. Jsem moc rád, že už je kniha venku,“ popsal další podrobnosti Vladimír Šeretka.

Psal jsem hlavně po večerech, jak to kdy šlo

Jak přesně text knížky vznikal a proč se pustil zrovna do žánru dobrodružství a fantasy? „Fantasy je můj oblíbený žánr, a tak jsem se vydal právě tímto směrem. Snad proto, že v něm člověk může popustit uzdu fantazii a není moc svazován žádnými pravidly. Kniha pojednává tak trochu o všem, je to kompletní svět se vším všudy. Chtěl jsem, aby to byl svět čtivý, trochu vtipný a plný malých záhad, které pozorný čtenář může v každé kapitole řešit, bude-li mít chuť. Psal jsem nepravidelně, nejčastěji po večerech, jak mi to zrovna šlo, podle momentální a dost proměnlivé formy – někdy pár minut, někdy celý večer,“ uvedl Vladimír Šeretka.

Druhý díl už je rozepsaný

Knížku mu pomohlo vydat nakladatelství Kosmas. Vyšla loni na konci léta. A velmi pravděpodobně to nebude poslední literární počin nového žateckého autora. „Celkově půjde o trilogii, kniha by měla mít podle dohody dvě pokračování. Druhý díl už mám i rozepsaný,“ prozradil pro naši redakci Vladimír Šeretka.

Vznik knížky a tvorbu příběhu konzultoval nejvíc s kamarádem

Spisovatel bydlí od narození v Žatci, s manželkou Jitkou mají dceru a syna. Dětem je 17 a 12 let, takže se brzy zařadí do ideálního čtenářského publika. „Děti a žena se ovšem knih dotýkají s velkou dávkou opatrnosti,“ směje se Vladimír. Knížku a příběh při jejich postupném vzniku konzultoval prý nejvíce s kamarádem, který ho k myšlence napsání na počátku přivedl.

Zkoušel jsem toho hodně, ale psaní mě baví nejvíc

„V životě jsem v tvůrčí činnosti zkoušel už kdeco, třeba skládat písničky, psát básně, textovat rozličné melodie. Nic z toho mi ale nešlo tak od ruky a nebavilo mě tolik jako psaní. Chtěl bych se mu věnovat i nadále,“ říká sympatický žatecký autor.

ČTĚTE TAKÉ: Byl jsem jediný, kdo ve filmu Zátopka předběhl, směje se Petr ze Žatce. Zahrál si v nejlepším snímku roku o slavném sportovci

ČTĚTE TAKÉ: Student Sebastian z Loun a Přívlak hrál pacienta v seriálu Sestřičky Modrý kód

ČTĚTE TAKÉ: Úspěšné dívky Ivana a Karolína z Postoloprt: jejich dílo věnované Karlu Čapkovi ozdobilo výstavu v Paříži

(na snímcích shora dolů: Vladimír Šeretka se svou novou knížkou na žateckém náměstí a dále s kamarádem Markem Víchem, který ho přivedl k napsání knihy a s nímž spoluvlastní i pivovar v Chrudimi. Úplně dole je při rozhovoru pro rozhlas mezi chmelnicemi v roce 2015. Foto archiv spisovatele /3/ a Libor Želinský /1/.)