Bratři a osvoboditelé. Na radnici visel obří hákový kříž, lidé jásali. Vojáci přijeli zabrat Žatec jen devět dní po Mnichovu
Žatec – Třicátého září podepsali představitelé čtyř mocností bez účasti Československa nechvalně známou „Mnichovskou dohodu“ a ta určovala, že za pouhých deset dní, do 10. října 1938, měly být české pohraniční oblasti, tzv. Sudety, ze strany Čechů vyklizeny a předány novým správcům z tehdejší Německé říše. Do Žatce dorazili němečtí vojáci a další představitelé „Reichu“ už 9. října kolem půl jedné odpoledne. Je třeba dodat, že ve městě proti tomu v uplynulých prvních „pomnichovských“ dnech tehdy prakticky nikdo neprotestoval, ba naopak: vojáci byli na ulicích i v kronikách vítáni jako osvoboditelé a celý historický Žatec se na příjezd nových vládců vyšňořil jako na jednu z největších slavností ve svých dějinách, jak dokládají dávné fotografie z té doby.
Hákový kříž přes půl věže radnice
Představitelé města a jeho organizací, kteří byli z velké většiny v té době podle národnosti rovněž Němci, stejně jako ti přicházející, nenechali nic náhodě a na příjezd hitlerovských „osvoboditelů“, o kterém věděli několik dní dopředu, náměstí i celé centrum pořádně vyzdobili. Na věži radnice hned pod hodinami visel obrovský hákový kříž, zasahující přes čtyři okna ve dvou patrech; pod ním nechyběla ani velká nacistická orlice. Na náměstí stálo odhadem asi třicet vysokých žerdí s dalšími hákovými kříži na vlajkách. Vojáci se srovnali na ploše k velkolepé vojenské přehlídce, na níž nechyběly ani kordony a tanky. Shromáždění sledovaly tisíce lidí, z některých oken na náměstí jsou vidět napřažené pravice. Historické snímky jsou k dispozici v Regionálním muzeu K. A. Polánka v Žatci i na jeho webu.
Bratři a osvoboditelé přijeli, přešťastné město
„9. říjen 1938 – byl to den osvobození. Ještě nikdy za svou tisíciletou historii nezažilo prastaré město takový výbuch radosti a snad nikdy neviděly jeho zdi a věže tak přešťastné lidi. Vojáci Adolfa Hitlera, naši bratři a osvoboditelé, přijeli,“ napsal tehdejší žatecký kronikář Hermann Födisch. „Vedl kroniku, často publikoval v tisku a podobně jako řada jeho současníků mnohdy nekriticky přeceňoval vliv německého etnika v regionu,“ píšou o tomto muži dnes, po zhruba osmdesáti letech, současné stránky žateckého muzea. Už jen úplně drobnou ironií osudu je fakt, že tento kronikář byl v uvedené době kromě dalších funkcí mj. také ředitelem právě žateckého muzea. Po válce žil v Bamberku a v Mnichově, kde strávil celkem poklidný život a zemřel v roce 1980 ve svých 76 letech.
Čeští lidé odcházeli za jízlivých poznámek
Zpět do Žatce v mlhavých a pochmurných říjnových podzimních dnech v roce 1938: pohled československé a české strany na tehdejší události byl samozřejmě jiný, avšak v Žatci stejně jako ve většině „Sudet“ byli tito lidé výrazně v menšině. „Obyvatelstvo opouštělo pohraničí a stěhovalo se do vnitrozemí. Zpupnost Němců stále stoupala, uměle vyvolávané incidenty byly každodenním jevem. Čeští lidé odcházeli ze Žatce za jízlivých poznámek a smíchu žateckých Němců,“ popisoval atmosféru z října 1938 pamětník Karel Štěpánek. Text vyšel v roce 1946 v rámci vzpomínek k výročí tělovýchovné jednoty Sokol v Žatci a je uložen rovněž v Polánkově muzeu.
Ze tří tisíc Čechů zbyly jen dvě stovky
Počet obyvatel v Žatci ve 30. letech byl zhruba stejný jako dnes, necelých 19 tisíc lidí. „Němci tvořili pořád výraznou většinu, ale zajímavé je i to, jak lidí hlásících se k české národnosti tehdy pořád rychle a hodně ubývalo. Ještě v roce 1930 bylo mezi stejným počtem obyvatel Žatce zhruba 3 100 Čechů, ale v roce 1939, tedy už po Mnichovu a vyklizení pohraničí, jich zbylo jen 250,“ popsal v tisku už v roce 2008 Jiří Kopica, historik a tehdejší ředitel žateckého muzea. Při takovém poměru už asi není těžké pochopit, proč vojáci, pozdější okupanti celého zbytku republiky, byli vítáni jako osvoboditelé a proč se žatecké náměstí „vyfiklo“ jako na největší slavnost dějin. Německá správa potom vydržela ve městě ještě 6,5 roku, pak už se dějiny vydaly zase jiným směrem.
(na snímcích: přehlídka na náměstí v Žatci 9. října 1938, kdy město převzala německá správa na základě tehdejší Mnichovské dohody o předání pohraničí – tzv. Sudet. Zdroj: Regionální muzeum Žatec)
