Zapomenutá dramata: tragická hádka katů v Žatci skončila smrtí dvou mužů
Žatec, Louny, Litoměřice – V horkém dni v srpnu roku 1588 přijela do Žatce spousta návštěvníků. Pod hradbami ve stínu u Ohře odpočívali koně, kteří přivezli hosty, opevněné královské město „nahoře“ žilo veselým ruchem. Lidé slavili posvícení, což byl výroční den vysvěcení jednoho ze žateckých kostelů.
Posezení tří kamarádů
Své kamarády z profesní branže si na slavnost pozval také žatecký kat Vyskočil. Přijeli za ním kolegové Rosa z Loun a Kabát z Litoměřic. Zajímavé je, že žádný ze zdrojů, na které jsem narazil, neuvádí u této události křestní jména, a tak se musíme spokojit jen s příjmeními. Zpočátku vše probíhalo normálně: kamarádi poseděli, popili, chtěli si popovídat a pobavit se při tradičním posvícení a hodování. Jenže pak začal úřadovat alkohol, emoce, horké hlavy s prudkou povahou a události neodvratně směřovaly k tragickému konci.
Ihned mrtev k zemi klesl
„Při hojné pitce v katovně žatecké přišel hostitel v hádku s Rosou a probodl jej nožem tak, že soupeř jeho ihned mrtev k zemi klesl. Vyskočil byl proto vržen do žaláře a po skončené soudní při odsouzen k smrti mečem,“ popisuje historik Josef Svátek v textu K dějinám poprav a katů v Čechách, který vyšel už v roce 1885 v tehdejším velmi populárním časopisu Lumír.
Pálenka byla až moc silná
O události se zmiňuje také lounský historik Bohumír Roedl, odborník, který se dlouhá léta specializuje na dějiny Lounska, Žatecka i Podbořanska. Podle něj oba aktéři nešťastné hádky pili pálenku. Návštěvník z Loun podle Roedla nebyl kat, ale ras. To je člověk, který v dřívějších staletích likvidoval uhynulá zvířata, nebo také odchytával toulavé psy a kočky. Hádka a zabití se ovšem udály. „Vyskočil rasa jménem Rosa probodl. Neušel pak trestu, který předtím vlastnoručně vykonával na odsouzencích,“ uvedl Bohumír Roedl v článku Mistři popravčí z našeho kraje, napsaném v roce 2001 pro týdeník Svobodný hlas.
Na třetího z party čekal těžký úkol
A co se stalo se třetím účastníkem tragického konfliktu? Na něj čekal jeden z nejtěžších úkolů. Musel vykonat ortel spravedlnosti, rozsudek smrti, který se přitom týkal jeho přítele. „Vrah byl bez dlouhých odkladů odsouzen k trestu smrti stětím. Druhý den dopoledne mistr Kabát jistou rukou pozvedl popravčí meč a jedinou přesnou ranou oddělil Vyskočilovu hlavu od jeho těla,“ popsal další události publicista Jan Zelenka z Litoměřic v článku Litoměřický kat, vydaném v roce 2015. Uvádí v něm i to, že při osudné pitce popíjeli oba sokové především víno, ale také to, že litoměřického kata při návratu domů provázely značné výčitky svědomí. Kdesi za Louny ve hvozdech u Ohře sesedl z koně a přenocoval, ale probudily ho prý chmurné myšlenky a noční můry – dokonce prý ve svých přeludech spatřil postavu popraveného přítele Vyskočila s useknutou hlavou v ruce.
Jeden z mála katů, který se sám dopustil zločinu zabití
Toto poslední líčení už samozřejmě spadá do kategorií bájí a představ, už jen proto, že k němu nejsou a ani nemohli být žádní svědkové. Tragická hádka mezi katy v Žatci je ovšem doložená skutečná událost, zaznamenaná v historických pramenech. „Nestávalo se tomu často, avšak pro zločin zabití byl i jeden z katů českých sám popraven, a sice stalo se tak roku 1588 ve městě Žatci,“ potvrdil v úvodu svého textu historik Josef Svátek.
(ilustrační foto nahoře: pixabay.com)
