Zapomenutá dramata: blesk prásknul do věže v Podbořanech. Tři muži zemřeli, další byli zraněni
Louny, Podbořany – V Lounech, jak je všeobecně známo, nemají mezi památkami Lounskou bránu, ale jen bránu Žateckou. Pokud by někdo chtěl vidět Lounskou bránu, musel by si zajet do Slaného. A kromě přesunu v prostoru by se dnes musel umět pohybovat i v čase, protože tato Lounská brána byla zbourána v roce 1835.
Ve střeše zbyl menší kráter
V roce 1614 do Lounské brány udeřil blesk. Střecha se zprohýbala, zůstal v ní menší kráter a musela se opravovat. Z lidí v okolí se naštěstí tehdy nikomu nic nestalo. Na opačné straně od Loun, vzdušnou čarou přibližně ve stejné vzdálenosti, leží městečko Podbořany. Také tam v 17. století řádila silná bouře s hromy a blesky, ale následky byly mnohem děsivější, než jaké přinesl výboj ve Slaném.
Zranění po pádu, popáleniny…
Hrozivé černé mraky s poryvy větru, silným deštěm, klikatými blesky a rámusením hromů vtrhly na Doupovsko v polovině dubna 1674. Podle historických kronik nejsilnější úder blesku „prásknul“ do věže kostela. Tři lidé při neštěstí zemřeli. Dalších přibližně deset bylo zraněno. Silný zásah blesku některé pracovníky kostela, mezi nimiž byli i mladí chlapci – ministranti, shodil z výšky, jiné těžce popálil.
Kostelníka našli v bezvědomí
„Zahradník Georg Kopper byl vymrštěn až do výšky, kde visí zvony, pak spadl dolů. Kostelník Hans Gaspar Wolf byl také vymrštěn a nalezen v bezvědomí. Jeho pomocník Hans Röhl byl rovněž shozen dolů a po hodině v Pánu zesnul,“ uvádějí záznamy německy psaných kronik o události ze 14. dubna 1674.
Šaty byly připečené ke kůži
Nejhůře dopadli lidé, které výboj blesku přímo zasáhl a způsobil jim těžké popáleniny. „Andreas Plautsch byl zasažen bleskem a spečené šaty musely býti z něho nožem odstraněny. Za tři dny zemřel v Pánu. Syn Gaspara Radelse dostal přímý zásah blesku, který projel kloboukem a zasáhl hlavu. Tento člověk na místě uhořel,“ popisují kroniky tragické okamžiky podbořanského neštěstí. Události se krátce věnoval také týdeník Svobodný hlas ve vydání z října 1999 v textu o starých podbořanských kronikách a jejich tvorbě.
Chlapci měli poškozený sluch po úderu do hlavy
Další účastníci utrpěli vážná zranění, ze kterých se dlouho vzpamatovávali. „Kostelník byl nalezen v bezvědomí, přece však s pomocí Boží a lékařů byl při životě zachován,“ uvádějí historické dokumenty. Christoph Böhm byl popálen, ale přežil. Třetí Hans – příjmením Lercher – utrpěl při úderu a pádu několik zranění hlavy a končetin, ale rovněž měl štěstí a dramatickou událost přežil. Několik chlapců atmosférické síly při výboji blesku mrštily do rohu kostela, udeřili se hlavou o zeď a pár týdnů měli poškozený sluch. I oni však přežili.
Záznam o neštěstí byl uložen do špičky kostelní věže
Rána blesku silně poškodila celou kostelní věž. Řemeslníci ji pak museli při opravě postavit skoro znovu od začátku. Záznam o neobvyklém neštěstí včetně jmen obětí i zraněných lidí vložili představitelé církve do kovové schránky, a tu pak stavebníci dali do „makovice“, špičky na věži kostela, jako zprávu pro budoucí generace. Schránka putovala do opravené věže hned v roce 1675, rok po neštěstí.
Chybělo jen osmdesát let k vynálezu hromosvodu
V té době chybělo jen asi osmdesát let k významnému objevu: hromosvodu. Po roce 1750 vynález nezávisle na sobě odzkoušeli hned dva učenci: v Čechách to byl Prokop Diviš a v Americe Benjamin Franklin, pozdější spoluautor první ústavy tehdy nově vzniklých Spojených států amerických. Po roce 1770 se hromosvody začaly v českých zemích i v Evropě postupně běžně používat jako ochrana domů a dalších budov před ničivými následky při výbojích blesku. V současnosti ochranu každé budovy hromosvodem už přímo nařizuje zákon.
Blesky jsou teď nejvíce nebezpečné ve volné krajině
Fyzikální procesy spojené s blesky a elektrickými výboji dokázali lidé po staletích obav pochopit a díky tomu vymyslet i účinnou ochranu. Škody na domech a jiných budovách jsou od té doby minimální. Bouřky a blesky však stále představují nebezpečí a značnou přírodní sílu. Je třeba stále myslet na opatrnost, blesky pořád dokážou lidem ublížit, zejména ve volné krajině.
(ilustrační foto nahoře: pixabay.com)
ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: dvacet lidí se utopilo mezi ledovými krami na Ohři v Košticích
ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: tragická hádka katů v Žatci skončila smrtí dvou mužů
