Cikánky předváděly striptýz. Na Doupově 25 pod nulou. Skvělé byly Silvestry. Chlapi vzpomínají na vojnu v Lounech
Louny – Velitelů přes svátky v kasárnách bylo minimum, zato tajně pořízených nebo už dříve z domova přivezených zásob alkoholu se v dobře zvolených úkrytech našlo dost. Mezi vojáky bylo i mnoho muzikantů, a tak i ti, kdo nedostali „opušťák“ a museli Silvestr a Nový rok nedobrovolně trávit na barácích za plotem kasáren, jichž byla mezi vojíny „záklaďáky“ za socialismu samozřejmě většina, si uměli zařídit zábavu a postarat se o hezký a veselý silvestrovský večer. „Vzpomínky na vojnu v Lounech nemám nic moc, ale mezi ty dobré patří Silvestry. Něco takového jsem už nikdy nezažil,“ uvádí například Petr Levinský, který v Lounech sloužil v letech 1975 – 1977.
V Lounech sloužily tisíce mužů z Čech, Moravy i Slovenska
I když kasárna v Lounech dnes už více než deset let neexistují, předtím skoro padesát roků patřily mezi důležité objekty a útvary československé armády. Tisíce chlapů z Čech, Moravy i Slovenska v nich strávily své roky povinné základní vojenské služby. Mnozí z nich jsou dodnes v kontaktu a vzpomínají na společné zážitky na komunitních webech nebo na sociálních sítích. V Lounech ještě i dnes každý rok na jaře probíhají také srazy bývalých vojáků, kteří ve městě sloužili. Rok služby nerozhoduje, přístup na sraz má každý, ať už v bývalých kasárnách působil kdykoli.
Šťára na bráně: tolik zničeného alkoholu, taková škoda!
Alkohol vojáci přinášeli do kasáren nejen před Silvestrem, ale i v době kolem jiných svátků. Hodil se vlastně kdykoli po celý rok, aby se vojáci mohli tajně „uvolnit“ a rozveselit po denních armádních povinnostech. „Pamatuji si na jednu šťáru na bráně, u které jsme jako průzkumáci museli asistovat po Velikonocích. Toho pití, co velitel tehdy zabavil a druhý den na buzeráku před tribunou pak zlikvidoval! Bylo nám ho pak celou vojnu líto,“ uvádí své vzpomínky z Loun Václav Majer na webu vojensko.cz.
Mladé cikánky tančily, stromy se v zimě barvily na zeleno
Do starší doby, do časů téměř samotných začátků kasáren v Lounech, se vrátil ve vzpomínkách Jaroslav Gregor. „Sloužil jsem tam v letech 1958 – 1960. Těsně za plotem kasáren směrem na Chlum stály zbytky bývalé cihelny a v nich zimovali kočovní cikáni. Mladé cikánky měly hlad a za chleba a sýr nám pod okny ochotně předváděly pro nás tehdy ještě zcela neznámý zážitek – striptýz,“ vzpomíná voják. „Já byl v Lounech v letech 1966 – 68. Sloužil jsem u třetí tankové roty. Byla tam tehdy taková buzerace, že když přijela nějaká vojenská vrchnost, tak jsme i stromy v zimě kolem buzerplacu snad natírali na zeleno,“ píše s trochou nadsázky Jozef Valko.
Jezdi dobře, starý bobře
Dřív bylo i drsnější počasí, proti dnešku hlavně tužší zimy, vzpomínají vojáci. „Kdo by zapomněl na Doupov v zimě 1975. Bylo tam půl metru sněhu a 25 stupňů pod nulou. Už je to víc než čtyřicet roků, ale vzpomínky zůstávají,“ píše Ján Čukalovský o jednom ze cvičení v okolí. „Řidiči vojenských náklaďáků mezi sebou vyhlašovali závody, kdo udělá dřív trasu Louny – Doupov. Jeden z nich měl v kabině nápis – jezdi dobře, starý bobře, máš to za pár, to je dobře,“ uvádí další z bývalých vojáků.
Zájemci o film vyrazili dveře kina i s futrama
Vojáci popisují i další veselé zážitky. Když dávali v kině Holky z porcelánu, byla na film taková tlačenice, že zájemci vyrazili „dveře kina i s futrama“. Nebo po kýženém ukončení dvouleté základní služby a propuštění do civilu se šlo hned od brány kasáren s dalšími šťastnými kamarády do nejbližší hospody a potom bylo štěstí, že se podařilo stihnout noční vlak z Loun k odjezdu domů alespoň ve dvě ráno. Staly se však i příhody méně humorné: pád jednoho z vojáků z okna, výbuch dělbuchu v šatní skříňce v kuchyni, konflikty s ruskými vojáky při obsazení kasáren v roce 1968.
Z buzeráku je Zelené náměstí
Dnes už jsou všechny vzpomínky jen minulostí, armáda z Loun odešla v roce 1997, kasárna motostřeleckého pluku v Lounech byla definitivně zdemolována v roce 2010. Na místě je nová čtvrť Zahradní město a z bývalého „buzeráku“ vzniklo Zelené náměstí. Že by na těch stromech, natíraných i v zimě na zeleno, bylo nakonec přece jen něco pravdy? Přejeme všem čtenářům pěkné a veselé prožití Silvestra!
(Snímek nahoře: ilustrační foto – pixabay.com. Snímky dole: vojáci v Lounech, na Blšanském chlumu a ve Vršovicích v roce 1963, foto J. Minx, zdroj vojensko.cz)
ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: drsná smrt muže, jehož hudba patří k symbolům českých Vánoc
