Zapomenutá dramata: drsná smrt muže, jehož hudba patří k symbolům českých Vánoc

Louny – Před rokem v adventním čase ještě u nás probíhal „normální předvánoční režim“, divadla byla otevřená a na jevišti v Lounech 15. 12. 2019 zněly tóny České mše vánoční od Jakuba Jana Ryby. Tato hudba patří k neodmyslitelným symbolům českých vánočních tradic stejně jako kapr, stromky a Ježíšek. Mnohem méně se už ale ví o tom, jak tragickou a krvavou smrtí mistr Jakub Jan Ryba odešel z pozemského světa. Způsob, jakým si skladatel sám vzal život, byl tak brutální a neobvyklý, že tato fakta učitelé dětem ve školách při hodinách vlastivědy a hudební výchovy rozhodně na potkání nevyprávějí.

Bída, opilství, nevzdělanost…

I sám Ryba byl ostatně učitel. Narodil se v roce 1765 na Plzeňsku, většinu profesního kantorského života strávil v Rožmitále na Příbramsku. A život se s ním rozhodně nemazlil. Bojoval s nemocemi, zemřelo mu několik dětí, rodina finančně strádala. Učitelská profese tehdy nepatřila k těm, kde by se dalo přijít k vysokému platu, ani k těm, kterou by lidé uznávali jako potřebnou. Národní obrození i osvícenější myšlení v českých zemích sotva začínalo, mnozí lidé nechápali, proč a nač by měli potřebovat školu a učitele. „Valná většina obyvatel žila v nuzné bídě, mladý učitel narážel na beznaděj, opilství, nevzdělanost, zanedbanou hygienu, upadlou morálku,“ popisují historické prameny příchod Jakuba Jana Ryby jako pověřeného nového 22letého kantora do Rožmitálu. Tehdy si učitelé nemohli sami podle své vůle vybírat místo nebo školu, kde by chtěli pracovat, ale státní správa je prostě někam „přidělila“ podle aktuálních potřeb. Většinou to bylo proto, že původní pedagog po desítkách let práce na témže místě vážně onemocněl, anebo zemřel.

Rodiče chodili učiteli nadávat

A uzavřená komunita malého města nového kantora mezi sebe příliš nepřijala. Ryba trval u dětí na dodržování pravidel, hygieny, řádné povinné docházky do školy. Mnohým rodičům se to nelíbilo. Chodili mu nadávat, často se dostával do sporů. „Jakýsi venkovan přišel hlasitě vykřikovat, že školu nikdy nepotřeboval a ani jeho děti ji potřebovat nebudou,“ popisuje momenty z Rybova životopisu Wikipedie. Co by mnozí rodiče dnes, při časech covidu, náhradních forem výuky a neustále doma zavřených potomků, naopak asi dali za takového učitele, který by jim říkal – posílejte děti do školy, já se o ně rád postarám…!

Do kapsy vsunul břitvu…

Zpět k událostem před více než dvěma sty lety: Jakub Jan Ryba postupně otupěl, konflikty a nepochopení ho ničily, umíraly mu děti, sužovaly ho deprese. Bylo mu 49 let, když řekl manželce, že jde jako jeden z hostů známému na pohřeb. Cestou se prý ještě znovu pohádal s jedním z představitelů vrchnosti na místním zámku, kterého potkal. „Konflikt ho velmi rozrušil, vrátil se domů, do kapsy vsunul břitvu,“ popisuje poslední okamžiky Rybova života Libor Budinský v knížce Sebevraždy slavných, vydané v roce 2000. Na pohřeb už pak skladatel nedorazil. Místo do městečka se vydal na opačnou stranu k lesu. Na okraji pod stromy napsal dopis pro manželku, které poděkoval za společný život. „Pak si břitvou prořízl hrdlo, průdušnici, krční tepnu a vykrvácel. Jeho nejmladšímu synkovi tehdy bylo pouhých pět let,“ uvádí Libor Budinský.

Syn pro otce vymohl hřbitov až 40 let po smrti

Ryba neměl pokoj ani po smrti, jako sebevraha ho nechtěli pochovat na oficiálním hřbitově, tehdy byly takové zvyklosti, lidé se sebevražd a sebevrahů báli, mysleli, že jde o „vnuknutí ďábla“. Až po čtyřiceti letech doba pokročila a skladatelovu synovi se podařilo dosáhnout toho, že otcovy ostatky se z hromadného anonymního pohřebiště pro oběti moru mohly přesunout na občanský hřbitov u fary.

Nesmrtelná vánoční skladba

Jakub Jan Ryba, nadaný učitel a hudebník, složil kolem 1300 hudebních skladeb. Díky vánoční mši se jeho jméno v české komunitě stalo nesmrtelným. A jeho jméno v současnosti také nesou hned dvě školy v Rožmitále – základní i základní umělecká. Školy se jmenují po muži, jemuž venkované na stejné místo kdysi chodili nadávat, že žádnou školu nepotřebují.

(na snímcích hrob Jakuba Jana Ryby v Rožmitále, pomníček v lese, kde spáchal sebevraždu, a obal k jednomu z mnoha vydání jeho nesmrtelné vánoční skladby. Zdroj: wikipedia.cz a supraphon.cz)



ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: tragická hádka katů v Žatci skončila smrtí dvou mužů

ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: hospodská rvačka v Kozlech přerostla v krvavé šílenství. Jeden z aktérů byl popraven

ČTĚTE TAKÉ: Zapomenutá dramata: Štěpán z peruckých lesů několikrát vyloupil zámek v Pátku. Roztrhali ho v ohni a zlámali mu kosti

ČTĚTE TAKÉ: Vroucně jsme pěli, maminka zkoumala rozedrané děti, nikdy nezapomenu. Vánoce v Lounech a Žatci před mnoha desítkami let