Pomlázku plete už 60 let. Problém je s proutky, protože ubývá vrb, říká Mirek z Peruce
Peruc – Správná velikonoční pomlázka se podle tradic a znalců má prý plést na Bílou sobotu. Avšak o sobotách, tím spíš během velikonočních svátků, děti do škol a školek nechodí, a tak když chtějí i s učitelkami přijít se podívat, jak se taková pomlázka dělá, musím jim to ukázat o pár dní dřív – směje se Miroslav Blažek (74) z Peruce, fotograf, muzikant, tramp, zahrádkář, propagátor výtvarného umění, milovník přírody, krajiny i tradic v našem regionu. Stejně tak má velmi rád Velikonoce a už déle než šedesát let je i jedním z mistrů v oboru pletení pomlázky.
Jak se plete pamihod
„Děti z lesního klubu Kořínek přišly na návštěvu ke mně do galerie a pak na zahrádku tento týden v úterý. Lesní školka začínala kdysi ve skanzenu v Březně u Loun, ale teď už asi tři roky sídlí tady u nás, v Karhanci na Peruci. Děti s učitelkami Ivou Hluštíkovou a Jitkou Kržovou, které lesní mateřskou školu provozují, se tu zastavily před velikonočními svátky už loni, letos přišly znovu. Ukázal jsem jim, jak se plete pamihod – tak na Lounsku a Rakovnicku říkáme pomlázce,“ popsal Miroslav Blažek, kterému na Peruci hodně lidí říká přezdívkou Plazík (stejně jako i jeho synovi z kapely Paralet), ale v mládí coby tramp byl také Máňa nebo Sam.
Dříve jsem uměl uplést i košík, ale to už jsem zapomněl
Po pár soutěžích pro děti, týkajících se poznávání přírody, si všichni společně sedli u zahrádky na dvorku a Mirek předvedl, jak se z osmi proutků uplete krásná čerstvá svižná pomlázka. „Pamihody před svátky pletu rok co rok už od dětství. Naučil nás to náš tatínek. Zhruba od věku deseti let jsme je už pletli s mým bráchou sami. Kdysi jsem uměl z vrbového proutí udělat dokonce i pěkný praktický a přitom i estetický ozdobný košík. Teď už jsem ale zapomněl, jak to bylo,“ vypráví Mirek Blažek.
Vrb v české krajině je čím dál méně – a tím i proutků k pomlázce
Pomlázky je podle něj nejlepší uplést právě z vrby. Jenže s tím bývá v posledních letech problém, protože vrb v české krajině stále ubývá. „Sehnat dobré proutky bývá poslední dobou často obtížné. Při rekonstrukcích rybníků a potoků se vrby kácejí a již se znovu nevysazují. Stejné je to i v okolí Peruce. Já sice své místo na vrbové proutí ještě mám, ale už ho ani nechci veřejně prozrazovat. Vrb všeobecně ubývá,“ říká perucký patriot.
Rád jsem zde mezi Peručáky, pořád chodím na koledu
Mirek Blažek se v Peruci narodil a v městečku strávil i většinu svého života. Po několika různých štacích, kdy pár let bydlel jinde (například ve Břvanech, Třebenicích, Lounech) se později už jako dospělý muž zase vrátil do svého rodného domku, kde žije dodnes. Umění, jak se plete pomlázka, předává kromě dětí ve školce i dalším členům rodiny. „Mě to naučil tatínek, já jsem to zase předal synovi a nějak to vše strašně rychle utíká, takže teď najednou učím zaplétat proutky už svoje pravnoučata,“ usmívá se Mirek, kterému bude letos 75 let. Má syna a dceru, čtyři vnučky a rovnou už i pět pravnoučat. „Velikonoce mám rád, ostatně i všechny další tradice našeho místního života. Stále i ve svém věku pořád chodím koledovat – ostatně na co bych jinak pletl ten pamihod, že? Popovídáme si s kamarády, dobrými známými, dáme si štamprličku, jsem rád, že jsem zde mezi Peručáky,“ směje se Mirek Blažek a už se těší na další posílení lidových tradic a přátelských vztahů o letošních Velikonocích.
(na snímcích: Mirek Blažek se svými pravnoučaty a pod nimi s dětmi ze školky předává umění, jak před svátky správně stvořit pomlázku. Úplně dole je v záběru zcela vpravo s kamarády z Perucka ve stodolním divadle Za dubem v Peruci. Foto Iva Hluštíková, Jitka Kržová a archiv Miroslava Blažka)
