FOTO: Tři bunkry v Lounech mají nový maskovací nátěr. Z jednoho nadšenci vybourali 11 tun betonu, který tam nalili okupanti
Louny – Nacisté z německé okupační správy najali českou firmu k tomu, aby její pracovníci nalili beton do tří bunkrů „řopíků“ tvořících linii na pravém břehu Ohře v Lounech. Psal se rok 1939 a Československo nedávno přestalo existovat, Němci z jeho západní části udělali u lidí neoblíbený „protektorát“. Letos po dlouhých více než osmdesáti letech do bunkru na výstavišti „vlezli“ nadšenci a dobrovolníci z chomutovského sdružení Na Kočičáku a beton z historického objektu zase vybourali a vynosili. „Vyrubali jsme jedenáct tun betonu a kamení. Pracovali jsme tam několik týdnů. Velkou odměnou za odvedené úsilí byl pro nás fakt, že po desítkách let členové našeho muzea byli první z lidí, kdo v objektu po tak dlouhé době byl,“ vzpomíná Jan Šíma z Muzea československého opevnění Na Kočičáku.
Péče o síť pohraničního opevnění
Muzeum sídlí v Chomutově a stará se o údržbu a renovaci československého pohraničního opevnění z let 1936 – 38 a o popularizaci předválečné historie a úsilí našich předků zabezpečit obranu naší země. Pečuje o početnou síť „řopíků“ v Krušných horách a od roku 2019 mu město svěřilo do péče i tři bunkry v Lounech.
Nalitý beton sahal až ke stropu
Němci v roce 1939 nechali nanosit do bunkrů velké kameny, narovnali je tam v několika vrstvách, potom vnitřek objektu zvenku zalili betonem pomocí otvorů na periskopy. Beton dosáhl skoro až ke stropu a potom ztvrdnul. „S jeho vybouráním a vyklízením nás čekaly hodiny a hodiny tvrdé práce. Používali jsme elektrická bourací kladiva, palice, lopaty a naše ruce. Teď je bunkr na výstavišti uvolněný a vyklizený a my se můžeme pustit do další podobné práce u řopíku na koupališti a Pod Šancemi,“ vysvětluje Jan Šíma.
Tři bunkry v Lounech Němci neodstřelili
Zajímavostí podle něj je, že právě tyto uvedené tři „řopíky“ v Lounech Němci před válkou neodstřelili a nezahladili, což byl obvyklý postup, jaký tehdy uplatňovali u většiny ostatních bunkrů. „U těchto tří se okupační správa rozhodla je neodstranit, ale jen je znehodnotit zalitím betonu, aby se nedaly používat. Byly totiž příliš blízko k obytné zástavbě a užívaným komunikacím, takže při případném odstřelu by hrozilo vysoké riziko zranění lidí nebo poškození majetku v okolí,“ popsal Jan Šíma. Němci po začátku okupace ničili nebo znehodnocovali bunkry proto, aby tyto objekty nemohly dál sloužit jako střediska odporu proti nacistické moci, opěrná místa případného českého ozbrojeného povstání a podobně.
Kamufláž pořád svítí novotou
Muzeum Na Kočičáku postupně uvádí všechny tři zachované lounské bunkry do stavu, v jakém byly připravené k obraně těsně před příchodem Němců. „Po vybourání nalitého betonu se chystáme na restaurátorské práce, kompletaci kovových prvků, celkovou očistu, rekonstrukci dřevěných částí uvnitř,“ popsal Jan Šíma. Jednu změnu vidí od letošního roku všichni kolemjdoucí hned na první pohled: bunkry mají nový maskovací nátěr, takzvanou kamufláž. Ještě teď, pár měsíců po nátěru, v ostrém podzimním slunci jejich barvy vyloženě svítí novotou.
Prohlídky budou možné jen s průvodci
Co se bude dál s bunkry dít? Budou moci dovnitř nahlédnout i všichni zájemci z řad veřejnosti? „Ano, s otevřením pro veřejnost samozřejmě počítáme. Rádi bychom lidem ukázali objekt po vyklizení betonu a kamení, aby návštěvníci viděli syrovost vnitřku opevnění s dochovanými originálními fragmenty. Zájemcům umožníme vstup při speciálních příležitostech a s našimi průvodci, kteří pro ně uspořádají komentované prohlídky. Úplně volný vstup do objektů, tedy bez průvodců, možný nebude,“ upřesnil Jan Šíma. Muzeum plánuje i vytvoření naučné stezky a malé expozice o historii předválečného opevnění. Podobné prvky už vytvořilo i u sítě bunkrů na Chomutovsku.
Smlouva je uzavřena zatím na deset let
Mezi městem Louny a Muzeem Na Kočičáku je uzavřena smlouva o pronájmu zatím na deset let, tedy do roku 2029. V případě dobrého fungování spolupráce se může prodloužit. „Město Louny má v těchto pevnostech vzpomínku na pohnutou dobu roku 1938. Tyto pevnosti jsou také památkou na odhodlání a úsilí našich předků, kteří chtěli bránit demokratickou republiku za každou cenu. Je to velmi cenný doklad historie, chceme o bunkry pečovat co nejlépe,“ shodují se nadšenci z Muzea Na Kočičáku.
Hlavní snímek nahoře: dívky v rouškách na podzimní procházce u nově natřeného bunkru na výstavišti v Lounech. Snímky dole: renovace „řopíků“ v Lounech. Autoři fotografií: Muzeum Na Kočičáku (7) a Libor Želinský (2).
