Strmý hrad Košťálov: husité, Mácha, symbol Středohoří
Lounsko, Litoměřicko – Tenhle hrad nikdo nepřehlédne. Hrdě se vypíná na strmé skalnaté špici po levé straně nad hlavní silnicí z Loun a Mostu do Lovosic. Tiše se tyčí k nebi a při přimhouření očí a trošce fantazie dává vzpomenout na doby, kdy pod ním tábořilo husitské vojsko nebo si ho do svého skicáře zadumaně kreslil rozervaný obdivovatel zřícenin a tajemných míst Karel Hynek Mácha. Hrad Košťálov stojí kousek od městečka Třebenice a je jedním ze symbolů Českého středohoří.
Postaven byl ve 14. století, poprvé v seriózních dochovaných historických záznamech je zmíněn v roce 1372. O padesát let později pod ním tábořili husité. Hrad ovšem stál na velmi obtížně přístupném místě – to byla sice jeho velká výhoda při obraně proti nepříteli, ale naopak je to velmi nevýhodné, pokud má jít o sídlo k dlouhodobějšímu bydlení šlechticů. Když příkrý kopec vidíte, i dnes, po mnoha letech, je jasné, že s dopravou a zásobováním na hrad musely být obrovské problémy, a tak není divu, že – stejně jako jiné staré hrady – ho majitelé po čase opustili a vyhledali si pro pobyt jiná, pohodlnější sídla. Košťálov zůstal prázdný už kolem roku 1550.
Tichá romantická zřícenina
Hrad pak začal chátrat a postupně se stal „tichou romantickou zříceninou“ s parametry, jak je známe dnes. V roce 1833 si ho nakreslil do svého deníku poutník Karel Hynek Mácha, který ho pak zařadil mezi svých dalších devadesát oblíbených českých sídel a zřícenin v souboru Hrady spatřené. Košťálov v době kolem roku 1950 rád maloval také slavný lounský a perucký malíř Emil Filla.
Nahoře buďte velmi opatrní
Jak se na hrad dostanete? Značená cesta k němu vede například z městečka Třebenic nebo z vesnice s názvem Sutom. Vyrazit se dá rovněž ze sousední vesničky se stejnojmenným názvem Košťálov. Tam sice není značka, ale stačí se vydat kamenitou stezkou a držet směr „pořád do kopce“, projdete se loukou a nízkým lesíkem Středohoří a za chvíli, asi po kilometru a půl za osadou, už narazíte na cestu a značky mířící k hradu. Závěrečná část stoupání je dost strmá, takže k tomuto výletu je potřeba mít určitou fyzickou kondici. Pozor si dávejte i nahoře, jsou tam velmi prudké srázy bez jakéhokoli zábradlí či jiné ochrany a při neopatrném pohybu nebo uklouznutí může hrozit zřícení a vážný úraz. Zejména menší děti je nutné na skalnatém vrcholu a v jeho nejbližším okolí neustále pečlivě hlídat. Odměnou za výstup je krásná vyhlídka na kopce a krajinu. Ve směru na jih je pěkně vidět další zajímavý hrad Hazmburk, ke kterému je možné udělat si výlet třeba zase někdy příště. Přejeme hezké zážitky!
