Celý život hájím zájmy obyčejných lidí, říká Leo Steiner ze Smolnice, kandidát do Senátu
Smolnice, Lounsko, Rakovnicko – Leo Steiner (55) se narodil v Mostě, studoval v Chomutově a v Ústí, pracoval jako učitel, později zastával několik významných pozic ve státní správě a na různých úřadech. V roce 2012 zaujal veřejnost a média svým významným vystoupením v boji proti korupci – nebál se zveřejnit nekalé praktiky při rozdělování peněz z dotací v programu Severozápad, kde tehdy působil jako ředitel, i když kvůli tomu brzy sám přišel o práci. Leo Steiner bydlí s rodinou ve Smolnici u Loun, v obci pracuje i jako zastupitel. Letos v říjnu bude kandidovat ve volbách do Senátu za volební obvod Louny. Je to nezávislý kandidát, navrhlo ho hnutí JsmePRO!
Kolik je vám let, kde jste se narodil? Kde jste vyrůstal a studoval?
Jsem Husákovo dítě z Mostu se vším všudy, narodil jsem se v červnu 1971. Na základku jsem dojížděl tramvají z Mostu na jazykovku do Litvínova. Pokračoval jsem na gymnáziu v Chomutově, kde byl obor se zaměřením elektro. Původní zadání bylo pokračovat v rodinné dynastii elektrikářů, což jsem i završil maturitou v oboru, ale na vysoké škole jsem nakonec stejně zběhl, vystudoval jsem univerzitu v Ústí nad Labem a stal se učitelem.
Kde teď pracujete? Kde jste pracoval dříve? Stalo se něco během vaší kariéry, na co jste hrdý, co byste považoval za úspěch? Z druhé strany – udělal jste někdy i nějakou chybu, která vás i dnes mrzí?
Celý život hájím zájmy obyčejných lidí, rovnost před zákonem a jeho dodržování. To různým šíbrům a kmotrům vadí, a tak jsem nucen měnit zaměstnání. Odešel jsem na začátku letošního roku z pozice vrchního ředitele sekce Ministerstva pro místní rozvoj stejně jako před lety z pozice náměstka na Státním fondu životního prostředí nebo ředitele odboru ROP Severozápad či Oblastní charity Most. Pokud nevyjde přestup z amatérského ombudsmana lidí v regionu a demokracie k profesionálům, tzn. do Senátu, tak v listopadu nastoupím na manažerskou pozici pro Středočeský kraj.
Úspěchem pro mě je, že ráno vstanu a mohu se na sebe podívat do zrcadla. Rovněž bych rád předal svým dětem štafetový kolík a nechtěl se u toho stydět, v jakém stavu je naše obec, stát či společnost. Tohle všechno dílem souvisí s tím, co je o mně trochu známo. Poslal jsem několik desítek lidí k soudu a mezi nimi byli exhejtmani, náměstkové, ředitelé, ale dílem i premiér. Jsem rád, že soudy mi dávají za pravdu.
Na co jsem opravdu ovšem hrdý, protože bořit umí kdekdo, je to, že jako dotační expert jsem stál za programem Nová zelená úsporám, programy MMR pro pomoc po živelních pohromách, u nás hlavně po povodních, nebo za prvním investičním projektem ze strukturálních fondů Azylový dům pro matky s dětmi v Oseku.
Samozřejmě nejsem všeználek, všeuměl ani spasitel, mám spoustu chyb a nedostatků. A veškeré úspěchy nebyly vlastně moje, ale naše. Stál za nimi tým lidí a já jim všem moc děkuji. Kvalitní týmová práce je zlaté vejce každé organizace či firmy.
Co rád děláte ve volném čase, jaké jsou vaše koníčky?
Když potřebuji po manažerské práci dobít baterky, tak jsem stavěl domy. Skončil jsem na třech a mám teď od manželky již zákaz. Vrátil jsem se ke sportu, zejména nyní k běhání. Letos jsem si splnil sen, zaběhl jsem maraton v Praze. S rodinou také rádi cestujeme, když je čas. Nejčastěji jezdíme autem, na dovolené či výlety různě po Evropě.
Kolik máte dětí?
Se ženou máme celkem čtyři děti. Před osmnácti lety to byla právě má manželka, která mě přivedla na Lounsko z Mostu. Žijeme kousek od Loun, v malebné obci Smolnice. Mám i skvělou švagrovou a kromě rodinných aktivit s ní pracujeme, s humorem řečeno, zase v tom týmu. Ona je v obci starostka a já zastupitel. Příští měsíc nám lidé v obci vystaví účet při komunálních volbách, jestli jsme to ve Smolnici dělali dobře, anebo ne. Já mám volby a demokratický systém rád, takže už se těším.
Kdy a jak vás napadlo, že byste zkusil kandidovat do Senátu? Co vás vede k tomu, že byste to chtěl zkusit?
Mě to ani předtím samotného nenapadlo, ale na jaře mě oslovila jedna parlamentní strana. Měl jsem podmínku, a to že jedině doma, tzn. na Lounsku, Žatecku, Podbořansku a Rakovnicku. Druhý důležitý impulz bylo, že mě oslovilo dost lidí v okolí, včetně minule kandidujících Vladimíra Drápala a Daniela Pitka. Váhal jsem do července, potom jsem nakonec souhlasil.
Pokud byste byl zvolen, na jakou věc nebo téma byste se jako senátor chtěl zaměřit? Co vás prioritně štve nebo trápí a chtěl byste to zkusit zlepšit nebo změnit?
Senátor musí být dobrý ombudsman lidí a demokracie, ale já bych k tomu přidal, že musí být i propojovatelem a odvážným iniciátorem. Sám senátor moc toho nezmůže, úspěch je zaručen pouze ve spolupracujícím týmu a to je to, co jsem třeba viděl na Ostravsku. Stranické a osobní zájmy jdou stranou, když jde o důležité regionální zájmy. Ve svém programu přicházím s konkrétními návrhy, které jinde dobře fungují, ale na které není u nás odvaha. Dokonce ani o nich diskutovat. Je to například nulová daň z příjmů na 10 let, tedy daňové zvýhodnění učitelů, lékařů, zdravotníků, výzkumníků a dalších profesí, které v našem regionu chybějí. Dále silnější a lepší služby pro seniory, více bydlení, sociálních a zdravotních služeb, domácí a odlehčovací péče i volnočasových aktivit v celém našem regionu. Také bych chtěl přispět ke zřízení pobočky vysoké školy. Vysokoškolské pracoviště může klidně vzniknout v Lounech nebo Žatci, zejména ve zdravotnických a lékařských oborech – tak aby mladí talentovaní nemuseli odcházet.
Hodně velkým tématem posledních let v našich regionech je opakující se horko a skoro trvalé sucho. Jak by se dal tento problém aspoň částečně řešit v okresech Louny, Rakovník, vyhlášených nejen díky chmelu?
To je fakt. Sami to u nás ve Smolnici prožíváme. Nyní máme vlastně stavební uzávěru, není kapacitní zdroj pitné vody. Klíčová je osvěta, abychom si uvědomili hloubku problému a zásadně změnili své chování. V programu mám, že je to věc pro celý systém komplexních řešení, např. kombinaci budování nových zdrojů (to potřebuje životně naše obec), ale samozřejmě soustředit se na dlouhodobá opatření, mezi která patří aktivity přátelské k přírodě, jež zadrží vodu v krajině. Ten velký problém tu již je a neexistují pouze jednoduchá řešení, že se například vybuduje přehrada a ta vše vyřeší. Konečně to nyní až katastroficky vidíme na vltavské kaskádě.
Hodně diskutovaná je také úroveň a dostupnost zdravotní péče v regionech Lounska i Rakovnicka, dlouhodobě také Podbořanska. Měl byste k tomuto tématu nějaké nápady, myšlenky pro zlepšení?
Je fajn, že je konečně ohlášena výstavba Dětské psychiatrické nemocnice v Lounech. Manželka tam tři roky pracovala a já dobře vím, že postavit nemocnici je to nejlehčí, ale nejtěžší je sehnat kvalitní personál a finance na provoz. Ona totiž ani nemocnice v Rakovníku nebo v Žatci nemá vyhráno. V programu mám návrhy na zřízení aspoň pobočky vysoké školy v oboru zdravotnictví. My totiž tu nemáme žádnou vysokou školu. Věřím, že část studentů by tu po studiu zůstala, jednak by se přesvědčila, jak tu je krásně, a jednak pokud by prošel můj návrh, deset let by neplatili daně. Po deseti letech tu již zůstanou, jsem přesvědčený.
Děkuji za rozhovor. (PR)
Více informací o Leo Steinerovi a jeho programu můžete najít ZDE na tomto odkazu


