Smutná zpráva: zemřel Jan Jíra z Loun, uznávaná filmová a kulturní osobnost, držitel ceny Český lev
Louny – Smutná zpráva zasáhla českou kulturu, zvláště filmový a umělecký svět. Ve věku 87 let zemřel o víkendu Jan Jíra, filmový znalec, producent, propagátor i příležitostný herec. Celý život byl spjatý s městem Louny. Byl uznávaný v celé zemi jako velká a respektovaná kulturní osobnost. Loni na jaře obdržel od filmové akademie cenu Český lev za celoživotní mimořádný přínos české a československé kinematografii. Ve stejném období mu zastupitelstvo v Lounech také udělilo titul Čestný občan města Loun.
Český lev za celoživotní přínos pro naši kinematografii
Jan Jíra se narodil v roce 1937 v Praze, ale dětství a mládí prožil v Lounech a později po několika štacích v jiných městech se do sídla na Ohři znovu vrátil. Původním povoláním byl učitel, stejně jako i další umělec, milovník divadla a filmů a i jejich tvůrce Zdeněk Svěrák. Jeho syn Jan Svěrák, který se narodil v Žatci, předával Janu Jírovi loni v Praze v březnu sošku Českého lva a o pár týdnů později přijel za Janem Jírou do Loun i sám Zdeněk Svěrák, jeho vrstevník a velký kamarád. Byl mezi hosty na slavnosti v Galerii Benedikta Rejta, kde mu zástupci města předali titul čestný občan.
V některých filmech měl i menší herecké role
Jan Jíra jako mladý muž z učitelské dráhy velmi brzy přesedlal do oblasti filmového umění. Pomáhal propagovat filmy, šířit novinky, mezi nimi i méně známé, ale hodnotné „kousky“. Z počátku kariéry pracoval hlavně na poli distribuce, působil v několika kinech včetně Loun i Žatce, stál u zrodu československých filmových klubů, kde se promítaly zejména art filmy. V roce 1995 inicioval vznik společnosti Cinemart, u některých později velmi úspěšných filmů pomáhal k jejich vzniku jako koproducent – například to byly filmy Kolja, Samotáři nebo Jedna ruka netleská, jak uvádí Wikipedie. Občas měl menší role i jako herec, například se objevil ve filmech Nejistá sezóna, Akumulátor 1 nebo Eliška má ráda divočinu.
Svět filmů mi učaroval už jako klukovi v kině Slovan v Lounech
„V Lounech jsem byl poprvé jako dítě na filmu Sněhurka a sedm trpaslíků v kině Invalidů, které se později jmenovalo Revoluce, potom Union a dnes je to kino Svět. Jako kluk jsem měl také rád dnes už zaniklé kino Rokoko v Poděbradově ulici, to se po válce jmenovalo kino Slovan. Právě za války jsem tam chodil na tehdejší české filmy Kluci na řece nebo Babička. Svět filmů mi už tehdy učaroval,“ vzpomínal na své „začátky“ v Lounech ještě v dětství Jan Jíra v roce 2021. Tehdy poskytl rozhovor pro časopis ZLoun, čtvrtletník vydávaný městem. Ve světě filmu se začal natrvalo pohybovat v rámci své profese od roku 1965, tedy přibližně od věku 28 let. Působil v něm skoro šedesát let, vysloužil si mnoho uznání, respektu i ocenění za svou celoživotní práci. Čest jeho památce.
(na snímku nahoře: Jan Jíra při jednom ze setkání s přáteli v Lounech. Foto Miroslav Blažek)
